Dagmar Adámková

Nechce se mi věřit, že stávající podoba rekonstrukce zámku by měla být výsledkem 23 000 000 CZK vynaložených veřejných finančních prostředků a tříleté intenzivní práce vedení města. Tolik plánů a tolik slibů, velkých příprav a veřejných prohlášení. A výsledek – částečně nabílená fasáda a do jisté míry vyklizeny sklepní prostory od harampádí! A když se do věci opřela televize Nova, vedení města Břeclavi se najednou v reakci na kritiku ostře ohradilo od slovního spojení rekonstrukce zámku. Jedná se prý jen o odstranění havarijního stavu, které bylo nutné udělat. Zvláštní hra se slovy, když jinde zase radnice mluví o tom, že se pustilo do rekonstrukce zámku.

Zájem médií přiměl břeclavského radního Radka Buk (ex ODS), aby urychleně vyřešil dluh, který měla jeho firma, k městu Břeclav. Buk se podvolil výsledku soudního sporu a v pondělí uhradil městu téměř 290 000 korun.

Břeclavský radní František Zugar přiznává, že na některá citlivá témata má jiný názor než kolegové z koalice. Hlásí se k závazku k voličům.

Jazýček na vahách. Tak by se dala popsat současná pozice Františka Zugara v břeclavském zastupitelstvu. Bez podpory ředitele společnosti Bors by totiž koalice Pro Regionu a bývalé ODS ztratila většinu. Když při klíčovém hlasování radní Zugar nepodpořil odvolání místostarostky Adámkové připravené koalicí, byl to první signál, že bude mnohdy hlasovat po svém.

V listopadu roku 2008 zařadila rada města na jednání zastupitelstva materiál, který pod zástěrkou budování lesoparku však řešil výstavbu supermarketu v areálu pod zámkem. Tento komerční záměr předložila rada na zastupitelstvo v tichosti, bez dostatečných odborných podkladů, bez zájmu jakkoliv tuto zásadní investici projednávat na půdě zastupitelstva a bez možnosti veřejné diskuse na toto téma. Zkrátka o vás bez vás.

Město Břeclav má od pátečního večera znovu dva místostarosty. Pavla Dominika doplnil na této pozici Martin Radkovič z kandidátky Pro Regionu.

Obrátil se na mě kamarád, který přednáší na Masarykově univerzitě v Brně s prosbou, abych mu sdělila svůj názor k seminární práci jednoho studenta. Ten si za své téma zvolil rychlostní silnicí R52 z pohledu práva a environmentálních problémů. Jeho jediným informačním zdrojem však byly pouze názory EPS (ekologického právního servisu) a proto se ztotožnil s jeho závěry. Přiklání se k názoru opustit variantu silnice přes Mikulov, nepokračovat v budování „dvoupruhu“ v Břeclavi s tím, že ve stavbě „čtyřpruhu“ vidí řešení. Nemohla jsem studenta nechat v „nevědomí“ o skutečných faktech a proto jsem mu napsala k jeho práci pár technických „detailů“.

Vážení spoluobčané, dovoluji si vás pozvat na besedu na téma výzva zastupitelům města Břeclavi stop supermarketům mezi Včelínkem, zámkem a Třídou 1. máje. Chtěla bych vás požádat, zajímejte se o to, o čem je usnesení Koncepce vybudování zámeckého lesoparku v souvislosti s plánovanou opravou břeclavského zámku.

V Břeclavském deníku ze dne 4. února 2009, je zveřejněn článek Místo nových cyklostezek opraví staré. Ano, cyklistovi jde na některých silnicích v Břeclavi o život. A jen proto, že cyklisté i řidiči motorových vozidel jsou velice opatrní, došlo k této tragedii myslím zatím jednou. Sražených cyklistů a aut již ale bylo více. Tato situace je každému zastupiteli velice dobře známá. A proto by, bez jakýchkoliv pochybností, mělo být investiční prioritou města také budování bezpečných cyklostezek, které odvedou cyklisty z dosahu nejkritičtějších a nejnebezpečnějších silničních úseků. Tyto bezpečné stezky ve městě Břeclavi vůbec nejsou. Překvapilo mě proto, že pan starosta se zmiňuje o údržbě stovek kilometrů pro cyklisty! Kde jsou?

Třiapadesátiletému Luboši Bartoškovi z Břeclavi jde každý druhý den o život. To když se vydá na kole z největšího sídliště ve městě do centra Břeclavi.

Musí se proplétat mezi kolonami aut a kvůli neexistující cyklostezce se držet u kraje. To by se mohlo změnit, kdyby uspěl nápad břeclavského opozičního zastupitele Luboše Krátkého.

I po mém nedobrovolném odchodu z radnice, z pozice místostarostky města Břeclav, mne stále na ulicích a v obchodech zastavují moji spoluobčané, někteří mi píší emaily. Ptají se co teď bude, co je čeká, jaké mají jistoty a jaké mám plány já osobně. V tomto článku se pokusím odpovědět na pár nejfrekventovanějších dotazů.