Dagmar Adámková

Obrátil se na mě kamarád, který přednáší na Masarykově univerzitě v Brně s prosbou, abych mu sdělila svůj názor k seminární práci jednoho studenta. Ten si za své téma zvolil rychlostní silnicí R52 z pohledu práva a environmentálních problémů. Jeho jediným informačním zdrojem však byly pouze názory EPS (ekologického právního servisu) a proto se ztotožnil s jeho závěry. Přiklání se k názoru opustit variantu silnice přes Mikulov, nepokračovat v budování „dvoupruhu“ v Břeclavi s tím, že ve stavbě „čtyřpruhu“ vidí řešení. Nemohla jsem studenta nechat v „nevědomí“ o skutečných faktech a proto jsem mu napsala k jeho práci pár technických „detailů“.

Vážení spoluobčané, dovoluji si vás pozvat na besedu na téma výzva zastupitelům města Břeclavi stop supermarketům mezi Včelínkem, zámkem a Třídou 1. máje. Chtěla bych vás požádat, zajímejte se o to, o čem je usnesení Koncepce vybudování zámeckého lesoparku v souvislosti s plánovanou opravou břeclavského zámku.

V Břeclavském deníku ze dne 4. února 2009, je zveřejněn článek Místo nových cyklostezek opraví staré. Ano, cyklistovi jde na některých silnicích v Břeclavi o život. A jen proto, že cyklisté i řidiči motorových vozidel jsou velice opatrní, došlo k této tragedii myslím zatím jednou. Sražených cyklistů a aut již ale bylo více. Tato situace je každému zastupiteli velice dobře známá. A proto by, bez jakýchkoliv pochybností, mělo být investiční prioritou města také budování bezpečných cyklostezek, které odvedou cyklisty z dosahu nejkritičtějších a nejnebezpečnějších silničních úseků. Tyto bezpečné stezky ve městě Břeclavi vůbec nejsou. Překvapilo mě proto, že pan starosta se zmiňuje o údržbě stovek kilometrů pro cyklisty! Kde jsou?

Třiapadesátiletému Luboši Bartoškovi z Břeclavi jde každý druhý den o život. To když se vydá na kole z největšího sídliště ve městě do centra Břeclavi.

Musí se proplétat mezi kolonami aut a kvůli neexistující cyklostezce se držet u kraje. To by se mohlo změnit, kdyby uspěl nápad břeclavského opozičního zastupitele Luboše Krátkého.

Opoziční zastupitelé bojují proti plánované výstavbě hobby marketu. Rozesílají petici. Starosta města to považuje za hloupost.

Pokud nesouhlasíte se stavbou dalšího supermarketu v centru města, podepište. Tak vyzývá v dopise, který koluje elektronickou poštou, obyvatele Břeclavi šestice tamějších zastupitelů. Podle nich zamýšlený hobby market do centra města nepatří a způsobí další dopravní zatížení.

V prosinci uplynulého roku ovšem koaliční většina odsouhlasila, že na takzvané Zámecké louce lze vybudovat obchod pro kutily. „Součástí petice je jakýsi návrh na stanovisko občanů na hobby market. Tento komerční projekt bych v Břeclavi uvítal, ale rozhodně v úplně jiné lokalitě. Navíc je důležité toto diskutovat z veřejností,“ zdůraznil opoziční zastupitel za ODS Luboš Krátký, jeden ze šestice iniciátorů petice.

Pokud nesouhlasíte se stavbou dalšího supermarketu v centru města, podepište. Tak vyzývá v dopise, který koluje elektronickou poštou, obyvatele Břeclavi šestice zastupitelů. Podle nich zamýšlený hobby market do lokality poblíž centra města nepatří a způsobí další dopravní zatížení.

Oslabení spojenci vládnoucí Břeclavi nabídli místa v radě a podíl na moci lidovcům. Ti prohlašují, že rozšíření koalice odmítli.

Už jen o převahu jediného hlasu v zastupitelstvu se nyní opírá břeclavská radniční koalice. Z původní patnáctky, kterou dalo dohromady občanské sdružení Pro region a Evropští demokraté s ODS, vypadla bývalá místostarostka Dagmar Adámková. Hlasování o jejím odvolání vyvolali právě její někdejší spojenci a spolustraníci.

Za břeclavským Penny Marketem vyroste hobby market. Radniční koalice mu dala zelenou, aby získala pozemky na lesopark.

Další supermarket u zámku ještě víc ucpe centrum Břeclavi, shodovali se mnozí zastupitelé ve středu večer. Naříkali marně. Koaliční většina schválila záměr odkupu pozemků v areálu břeclavského Autokempinku výměnou za zrušení stavební uzávěry na část pozemků. To otevřelo možnost vybudování menšího hobby marketu.

V politice jsem od roku 2006 a vnímám ji jako službu občanům. Ano, mám ambice, chci pracovat pro naše město a pro náš kraj. Nevidím nic špatného na tom, že chci měnit věci k lepšímu místo planého a nekonstruktivního kritizování. Otištěný článek Už se popraly (Moravský jih, dne 9. září 2008) popisuje situaci, která se měla odehrát na radě města v srpnu tohoto roku. Netuším, kdo byl zdrojem této informace. V srpnu jsem totiž měla řádnou dovolenou a na radě města jsem tedy vůbec nebyla.

Snažila jsem se, leč sama toho moc nezmohu a v současné době jsem přestala být i kompetentní. Kultura je přece zlatem Jižní Moravy.

Kultura, to je ta oblast, kde město musí konečně přehodnotit dotační politiku. Mělo by začít finančně více podporovat kulturní a společenské aktivity, posílit partnerství veřejného a soukromého sektoru k udržení místních kulturních tradic. Je třeba silněji podporovat profesionální a amatérské instituce v oblasti kultury a společenských aktivit. Musí se také konečně uznat, že ve městě je víc než jeden odborník na kulturu. Také je nutné více jednat se zástupci spolků. Tuto skutečnost jsem si velmi dobře uvědomovala. Při své práci sem se snažila na pravidelných setkáních krúžků více naslouchat jejich potřebám. Řešili jsme nejen provozní problémy kulturních domů, ale na základě dohody o transparentnosti jsme řešili i vlastní představení krúžků na podiích našich partnerských měst nejen u nás, ale i v zahraničí. Existence krúžků a jejich fungování má svůj specifický význam.