Dagmar Adámková

Začátkem týdne jsem se zúčastnila semináře Realizace projektů z Programu rozvoje venkova, který se uskutečnil pod hlavičkou Ministerstva zemědělství ČR. V rámci semináře nám v úterý byla nabídnuta prohlídka benešovského pivovaru. Tato prohlídka mne velice zaujala a rozhodla jsem se vám zde o ní rozepsat.

Náměstí u kostela svatého Václava v Břeclavi se změnilo téměř k nepoznání. Nevzhledná zákoutí nahradily upravené skalky. Druhý pohled očima vedení města Břeclavi na to, co vzniklo na břeclavském náměstí.

Pozvánku naleznete uvnitř příspěvku.

Není mi příjemné se na to dívat a přece musím. V uplynulých dnech nám v Břeclavi na náměstí vyrostla Itálie. Letité stromy kolem kostela byly až nepřirozeně vysoko obnaženy a kolem nich byla vysypána kůra stromů, která je olemována betonovými patníky. Tomuto všemu dominují rádoby snad skalky, které jsou rozmístěny v rozích zeleně kolem kostela. Cena realizace je 300 000 CZK z městské pokladny.

I tyto skalky tvoří balvany, šutry a balvánky, jako tomu je na většině českých zahrádek. Ovšem ty naše jsou umístěny v samém centru města. Zde se konají nejrůznější kulturní akce, silvestrovské oslavy a podobně; volně leží na veřejném prostranství, nezajištěné. Napadlo mne, co kdyby na Silvestra někdo v zápalu oslav nového roku vzal tyto kameny do ruky a začal se bavit tím, že jimi bude rozbíjet výlohy a házet je po spoluobčanech? A že tam té munice leží.

V Břeclavském deníku ze dne 4. února 2009, je zveřejněn článek Místo nových cyklostezek opraví staré. Ano, cyklistovi jde na některých silnicích v Břeclavi o život. A jen proto, že cyklisté i řidiči motorových vozidel jsou velice opatrní, došlo k této tragedii myslím zatím jednou. Sražených cyklistů a aut již ale bylo více. Tato situace je každému zastupiteli velice dobře známá. A proto by, bez jakýchkoliv pochybností, mělo být investiční prioritou města také budování bezpečných cyklostezek, které odvedou cyklisty z dosahu nejkritičtějších a nejnebezpečnějších silničních úseků. Tyto bezpečné stezky ve městě Břeclavi vůbec nejsou. Překvapilo mě proto, že pan starosta se zmiňuje o údržbě stovek kilometrů pro cyklisty! Kde jsou?

Třiapadesátiletému Luboši Bartoškovi z Břeclavi jde každý druhý den o život. To když se vydá na kole z největšího sídliště ve městě do centra Břeclavi.

Musí se proplétat mezi kolonami aut a kvůli neexistující cyklostezce se držet u kraje. To by se mohlo změnit, kdyby uspěl nápad břeclavského opozičního zastupitele Luboše Krátkého.

V politice jsem od roku 2006 a vnímám ji jako službu občanům. Ano, mám ambice, chci pracovat pro naše město a pro náš kraj. Nevidím nic špatného na tom, že chci měnit věci k lepšímu místo planého a nekonstruktivního kritizování. Otištěný článek Už se popraly (Moravský jih, dne 9. září 2008) popisuje situaci, která se měla odehrát na radě města v srpnu tohoto roku. Netuším, kdo byl zdrojem této informace. V srpnu jsem totiž měla řádnou dovolenou a na radě města jsem tedy vůbec nebyla.

Za necelý měsíc se již stihli břeclavští obyvatelé dozvědět o nenadálé změně lokality chystaného festivalu a seznámit se s různými odůvodňujícími verzemi a zákulisními informacemi.

Promarněnou šanci radnice na zvýšení kulturního kreditu Břeclavi a důsledky do budoucna však již nikdo nereflektuje.

Luděk Kabelka spolu s radní Dagmar Adámkovou naplánovali festival pro Břeclav. Kabelka měl na starosti programovou, produkční a organizační část, Adámková měla zařídit potřebná povolení od města a finanční plán akce. Podle jeho výše Kabelka sestavil program, na němž se tak mohl objevit brazilský samba orchestr, pravá kubánská kapela či oblíbený Hradišťan podpořený olomouckou filharmonií.

V břeclavském rozpočtu se nenašel milion korun na zorganizování mezinárodního hudebního festivalu. Prestiž, kterou by festival mohl přinést, pohřbil nezájem radnice zaplatit takovou sumu bez jakékoliv spoluúčasti sponzorů.